Zapomenutý.

Bohumil Forman

Zapomenutý. (Z Vereščaginovy výstavy.)
Je po zápasu, v dáli boje tlum ztich v mracích prachu, vzduchu těžké páře, jen jeho stín kles v mrtvol bledé tváře, v spár supů lačných, v křídel hbitý šum. – A po životě lidském ani zdání, jen rudá krev ty jeho zbytky smáčí, ty spousty mrtvol, zbraně v širé pláni. Však náhle krajem, pohříženým v sen, vzdech zaúpěl, a v plné ještě síle, až v křídel ruch ztich holubičky bílé,bílé ten srdcervoucí bojovníka sten. To vposled zavzdych vojín statný, smělý, kde havrani se shlukly ve chumáči... Je ztracen... Bratři na něj zapomněli... 49

Kniha Sny a touhy (1890)
Autor Bohumil Forman