Nech po městě, nech venku sám

Petr Bezruč

Nech po městě, nech venku sám Nech po městě, nech venku sám
jdu lesem chladným stínem jívy, ten dojem vždycky v duši mám: kůň za mnou letí polodivý.
A nelze bokem uskočit, jdou strmé hráze úzkou poutí; nikde se nelze zastavit, nikde mi nelze spočinouti. 21