Když na divaně ležím tiše, líně

Petr Bezruč

Když na divaně ležím tiše, líně Když na divaně ležím tiše, líně
a dýmku v ústech mám a dlouho toužím po dívkách a víně, však marně toužívám. Když hledím, jak mně slunce v okna svítí, a čekám druhy své, až kartami čas přijdou ukrátiti, či půjčí peníze, tu vzpomínka na prohýřená leta nade mnou zaplane jak varování z nadhvězdného světa, – však slza neskane. 77

Kniha Přátelům i nepřátelům (1958)
Autor Petr Bezruč