BEZE MNE A SE MNOU
Beze mne, beze mne květ národa,
beze mne nadšení a svoboda,
bez mne děvuchy jasných lící,
beze mne veselí šumějící.
Jen se mnou, jen se mnou drobné pole,
černý chléb chudobném vždy při stole,
děvucha hoferská v dešti venku,
stareček tištěný na výměnku.
Beze mne cymbálek, huslí struny,
beze mne pomníky a tribuny,
beze mne věnčené, chytré hlavy,
beze mne letopis i oslavy.
Jen se mnou, jen se mnou žal národa
a mladost uběhlá jako voda,
pěsnička tesklivá v prostých slovech
a předků mohyly na hřbitovech.
[R], T 1929, D 7 – mezi Kalinu (Nad vodou stojíš) a epilog.
3 švarných lící D 7–; 6 chorý chléb D 9–; 14 mladost uprchlá D 7–; 16 a dědů D 7–.
229
[87]