Lekníny.

František Emanuel Zelenka

Lekníny.
Hle, na rybníce tichém bílé květy zrají! To čisté lekníny se sněhem odívají, to čisté lekníny tam nevinností planou a k sobě v úsměvech zvou lásku rozjásanou. Jsou jako hvězdy v oblacích: tu stojí v řadě, tam v tlumu kupí se jak vážné na poradě, tu dva jen vůní dýší v těžkém slunném jase a opodál květ sirý ve snech usmívá se. Jak zraku nádherné to nebe otevřené a na něm řady světel v různo rozházené. Tu zastav kroky, mládí krásou opojené! Slyš, vlnka v květech zpívá, tajné zvuky zvoní – tvé tělo v roztoužení blíž se k vodám kloní, a v duše náladách se divné city honí... 15

Kniha Jarní píseň (1908)
Autor František Emanuel Zelenka