Čekám Tě...
O kdybys tušit mohla, jak se těším na Tě,
královno moje bílá, štěstí duše mojí,
již zářné blažen chystám vonné síně v zlatě
pro příchod Tvůj, jenž moji nemoc tesknou zhojí.
O kdybys tušit mohla, jak teď nad mým hradem
víc nezapadá slunce modré za úbočí,
vše radostí že zpívá v srdci láskou mladém,
plá zář Tvé duše tiché, nebeských Tvých očí.
O kdybys tušit mohla, že’s mi dražší ráje,
že větší jsi mi nad vše, svět co může dáti,
že každá myšlenka má v Tobě pučí, zraje,
duch v dáli mukou spiatý vždy se k Tobě vrátí.
O kdybys tušit mohla, kterak v sladkém bolu
Ti chvátat vstříc mě srdce nestišené pudí!...
O pojď, spoj krok svůj s mým, o pojď již, půjdem spolu
tam na východy světlé, šťastni, třeba chudí.
84