Vdova.

František Emanuel Zelenka

Vdova.
Muž zemřel; – a ta jeho mladá vdova, ta vdova sličná bolem rve si vlas, muž zemřel, a ta mladá jeho vdova sešílí hořem snad, pán bůh ji spas. Tři přežila dny, hrozném ve zármutku dny bědy, pak ho pochovala v zem jak ulomený květ, a chodí v smutku, lidé ji těší, ona pláče všem. Oh nebohá ta přenešťastná žena! a manžel! – dej mu nebe klidný sen – co odešel, oh žití jaká cena, to patří jemu, vzpomínání jen. A lidé věrnou dobrou ženu chválí. Dvě neděle už choť je pod zemi... a vdovu náhle krev a maso pálí, leč lidé, lidé! – nu, zas oněmí. 27

Kniha Západ (1908)
Autor František Emanuel Zelenka