RUDÉ SVĚTLO

Tereza Dubrovská

RUDÉ SVĚTLO
Pozdní večer, zima, padá sníh, ulicí se rudé světlo mihá, dům je šerý, opuštěn a tich, černý přízrak do noci se zdvihá. Kdosi kráčí– vichr v stromech vzdych’, ponurého chodce v chůzi stihá, rudé světlo září – uvnitř hřích v aksamitu v měkká lůžka líhá. Kroky ztichly, domem zvonky znějí, vrata skřípou, v okně stín se mih – bílý sníh se sype do šlépějí. Jasné světlo na chodník se lije, temnou nocí zvučí tichý smích, valčíková zmírá melodije. 39