A. U.

Josef Václav Frič

A. U.
Když se tvoje oko na mne pousmálo, tu mé srdce z něho blaho lásky ssálo. Zjevila jsi se mi jako anděl krásná, a mé duši vzešla náhle hvězda spasná. Netluč tolik, srdce, nezvyklé radosti, neroň tolik slzí oko v blaženosti. V slunka se proměňte, nebeské hvězdičky, a vy jarní kvítka v milostné hubičky. Vítězné mé písně, vy ji kolíbejte, hvězdičky ozařte, kvítka zulíbejte. Aj kdo mi to vnuknul, drahá děvo moje, že mi pouhou slzou zjevíš srdce svoje? Chtěje zulíbat ji dotknul jsem se líce, a hle samou láskou neznám se již více!