VZDORNÁ LYRA.

Josef Václav Frič

VZDORNÁ LYRA.
Lyro! kdys tak věrná, družko žití mého, nemáš pro mne více tónu těšivého? Choulíš se, že v ruce tobě zasvěcené octly se i meče bojem zkrvácené? Vzdorně-li mi nechceš útěchy podávat, nehlesneš-li sama písně bojechtivé, strhnu s tebe struny jemné, věčně tklivé, ocelem ti stáhnu tílko choulostivé, mečem jen chci tóny z tebe vyvolávat. 28