IV. Krásné bude, dívko, tvoje povolání!

Josef Václav Frič

IV.
Krásné bude, dívko, tvoje povolání!
Krásné bude, dívko, tvoje povolání!
Nepoznán tě budu žitím doprovázet, nepoznán ti k nohám věnce házet, jimiž druh ať ověnčí tvých skrání.
Přijmi od poutníka, bratra vzdáleného, slova, kterých váhu doznal na své pouti: Nedej nikým v snahách svých se hnouti, kromě přírodou a hlasem srdce svého!