VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně

Josef Václav Frič

VII.
Dohrál jsem! a lačná tužeb káně Dohrál jsem! a lačná tužeb káně
užírá mi srdce, jež tak vroucně bilo pro to děcko, jež se – nezrodilo... aniž přeje místa nové ráně. Dohrál’s! dychtiv slávyplné hrůzy; doznáváš jen žalost, potupení, piješ nejtrpčí teď kalich pohanění: soucit slabých lidí, posměch divé lůzy! Dohrál jsi! vrah lépe hráti uměl... koho jsi chtěl spasit, aj, ten tě proklíná! Dopij kalich svůj: třeba svět zapomíná, jen když sobě sám jsi povždy porozuměl.

Kniha Různé básně (in Sebrané spisy veršem i prózou, svazek 3) (1880)
Autor Josef Václav Frič