ORODOVÁNÍ.

Josef Václav Frič

ORODOVÁNÍ.
Děvo! není kámen srdce moje, aniž kryjou ledy ňádra má; šetř, ó čarodějko, blesky svoje, pěvec ať svou růži nezklamá. Tak jsem prosil, a tys umlkla mi – darmo hledám zápal v zraku tvém; luzná bouře náhle utichla mi, nezřím více blesky v ráji svém. Teskno je mi! hřímej, božská vílo, vždyť ji snesu, bouř tvé milosti; poupě své pak, by se nezděsilo, potopím do ňader skrytosti. Napotom již pozřím bez lekání – s jásotem, v tu výheň vášní tvých; podám s obdivem se tvému plápolání....... Pěvče, růže pláče! – čas je, by jsi ztich’.