Květu spásy.

Josef Václav Frič

Květu spásy.
Zkveť nám, růže, směle nad Siónem, neboj se těch zrádných hadů vůkol; pomni na svůj krásný, velký úkol, rozžehná se podlost se svým trónem. Zkvitni! krása tvá ji v temno skryje – zkvitni, třeba tě mé poupě dusí; kyprost tvá ji v hanbu zaklet musí, a ona se schoulí jako zmije.