KVINDE.

Josef Václav Frič

Dívko moje, běda, musím dále, zapomeň to, žes mi všecko dala, že jsi mně zoufalci trochu přála, že jsi tancovala s divochem na bále. Ó ty písní mojich or’ginále, zapomeň to, žes mne milovala, že jsem plakal, když jsi se mi smála, já se, holka, zbláznil nenadále. Ty bysi mne lehko prozradila, že mi tak zle není, jak se stavím, když verš pláče, že se v próze bavím; někdy pak, že noha vybočila do uličky v levo – bych tam k chvále vlasti někdy klopejt’ – a tak dále!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

146. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RELIKVIE. (Emanuel Čenkov)
  2. VERSAILLSKÁ LÁSKA. (Rudolf Illový)
  3. DĚTSKÉ HRY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Dávno již! (Jaroslav Vrchlický)
  5. III. Ó stála tam v koutku dívka, (František Táborský)
  6. MASKA SMRTI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Taneční pořádek mé lásky. (Václav Antonín Crha)
  8. MLÁDÍ. (Adolf Červinka)
  9. Ve velkoměstě. (Adolf Brabec)
  10. ODPUŠTĚNÍ. (Louis Křikava)