VI. Jak neslyšnými křídly přicházíš

Tereza Dubrovská

VI.
Jak neslyšnými křídly přicházíš Jak neslyšnými křídly přicházíš
 teď, nebeská má lásko, ke mně tiše, já otvírám Ti duši svou a v tiš dál uvádím Tě, v pokoře a pýše. Tou šerou chodbou, kde noc prošla již, jak do kláštera – ctěná abatyše – v tu celu chladnou, v které stojí kříž, a vše kol suchým květem hrobů dýše. Na prahu čekám před svatyní tou, a ptám se Tebe: chceš v ni vejít se mnou, v tu smutnou celu, tajemnou a temnou? Jak sfinga mlčíš, tvář svou halíš tmou – Já chvím se bázní... než tu beze slova jsi přes práh vešla, novicka má nová. 14

Kniha Fialové ocúny (1930)
Autor Tereza Dubrovská