XXIII. Když jsme si dnes s Bohem dali

Tereza Dubrovská

XXIII.
Když jsme si dnes s Bohem dali Když jsme si dnes s Bohem dali
v tichém přítmí ulice, smutek, pták, slét’ neskonalý, křídlem vál nám do líce. V očích mojích zhasla záře, slovo zmlklo na rtech Tvých, stín snes’ chmury do mé tváře, zadumán Jsi stál a tich. Úsměv Tvůj vzplál jak to světlo v lampě té, a náhle zhas – setmělo se kol i v nás. „S Bohem,“ děl Jsi – a cos slétlo na květ v duši, do zraku... slza – krůpěj soumraku? 31

Kniha Fialové ocúny (1930)
Autor Tereza Dubrovská