XXVI. Jsem jako poutník, před Tvým prahem stojím,

Tereza Dubrovská

XXVI.
Jsem jako poutník, před Tvým prahem stojím, Jsem jako poutník, před Tvým prahem stojím,
 jak vyhnanec ten, z ráje vyhnaná, a na Tvé dveře zaťukat se bojím, a chvím se bázní, plachá, bezbranná. Jsou zamčeny Tvé dveře zámkem dvojím, a vztyčují se – hradba ochranná – leč před zrakem se rozstupují mojím, zpěv zní mi vstříc a jásá Hosanna. Mír svatý kolem vládne, usmíření, noc rozsvítila hvězdy večera nad bolestí a lidskou bídou denní. A Láska smutek setřela s Tvých skrání – zní píseň zvonů s věže kláštera – mně vlídně kyne, dává požehnání. 34

Kniha Fialové ocúny (1930)
Autor Tereza Dubrovská