XXXII. Svou sestrou Jsi mne nazval, sestrou bolu –

Tereza Dubrovská

XXXII.
Svou sestrou Jsi mne nazval, sestrou bolu – Svou sestrou Jsi mne nazval, sestrou bolu –
 „Můj bratře,“ jsem Ti chtěla dávno říc’ – dva květy kvetly na jediném stvolu.stvolu, mráz zžeh’ jim duši, vítr spálil líc. Dvě skvoucí hvězdy, svítily tmou spolu, tak chladné, bílé, v záři blýskavic – z těch ledných dálek severního pólu jsme na svět přišli, život šel nám vstříc. Leč osud nemoh’ ničeho nám dát, v hluš vyznělo vše, touha marna byla, a musili jsme hroby oplakat. Teď v podzimu tom, v blízkém soumraku, tu v přístavu má loďka zakotvila, mír svatý kol je, hvězdno oblaků. 40

Kniha Fialové ocúny (1930)
Autor Tereza Dubrovská