VI Sním o štěstí, jež jako leknín bledý

Tereza Dubrovská

VI
Sním o štěstí, jež jako leknín bledý Sním o štěstí, jež jako leknín bledý
 tam v noci hvězdné leží nad vodou, kde mlha stkala třpytný závoj šedý nad prozářenou sluncem úrodou. Jak v pohádce, v níž tají z jara ledy, mé louky svítí bájnou pohodou – kdy vesnu tu jsem zřela naposledy? Dnes vešla jsem v ni čirou náhodou. Zda nejisté mé kroky vedl osud, má duše ptá se v luzném sadě tom, kde květy voní jako nikdy dosud? Zda život přešel pustým mojím krajem, květ rozsel tam a plodem zkrášlil strom, že pohádkou je, kouzlaplným rájem? [15]

Kniha Černí a modří ptáci (1928)
Autor Tereza Dubrovská