XVIII Jak orel pyšně létáš nad vodami,

Tereza Dubrovská

XVIII
Jak orel pyšně létáš nad vodami, Jak orel pyšně létáš nad vodami,
kde bílá mračna jako plachty krouží, kde rosný závoj visí pod hvězdami, noc do vln temných jasná křídla hrouží. Tou nocí letíš, v níž se nebes chrámy již otevřely, bílý den se dlouží, kde v květném sadě Musy chodí samy a lidská duše v ráji zemřít touží. Ty, pěvče Boží, posvěcený slávou, svit slunce září nad Tvou pyšnou hlavou, a Musy vinou vavřín na Tvém čele. A národ Tvůj, jejž lyra Tvoje slaví, Ti ve svém srdci pomník věčný staví, z té písně Tvojí poesie vřelé. [39]

Kniha Černí a modří ptáci (1928)
Autor Tereza Dubrovská