LV Tak, jako tehdy, když jsem poznala Tě

Tereza Dubrovská

LV
Tak, jako tehdy, když jsem poznala Tě
Tak, jako tehdy, když jsem poznala Tě
v tom smavém kouzle červnového dne, jenž nad nivami rozepěl se v zlatě, jež dalo nám to žhavé odpůldne.
Když večer k spánku leh’ si ve šarlatě – mé vroucí srdce věrně k Tobě lne. Tvé duše sestra, čekala jsem na Tě, můj čarovný a vytoužený sne! Dnes vlahá noc je, kyne nebes chrám, jdu skvělou drahou s Tebou ke hvězdám, a nad oblaky, tam kde světla hoří, duše před Geniem pokleká, jenž nové světy nadpozemské tvoří, a v prsou bije srdcem člověka. [113]