LVI Mně zdá se zas, že s Tebou jdu v tom kraji,

Tereza Dubrovská

LVI
Mně zdá se zas, že s Tebou jdu v tom kraji,
Mně zdá se zas, že s Tebou jdu v tom kraji,
v té drahé zemi, jež je vlastí mou, kde duše Tvá v tom vonném svěžím máji k mé duši přišla modrou dálavou.
Dnes léto je, a žhavé plody zrají, a plné klasy ve slunci se dmou, a jabloně se k zemi ohýbají pod bohatou a těžkou úrodou. A mně se zdá, že spolu jdeme polem, zpěv skřivanů tam jásá zvonivý, a slunce žhne a zlato svítí kolem. A v dálce tam, kde země s nebem splývá, se mléčný závoj snáší na nivy, a třpytné perly cestou naší schvívá. [115]