VII. Zahlédla jsem Tebe, u okna Jsi stál –

Tereza Dubrovská

VII.
Zahlédla jsem Tebe, u okna Jsi stál – Zahlédla jsem Tebe, u okna Jsi stál –
 byl’s to Ty – neb pouhá vidina jen Tvoje? Usmál Jsi se na mne, mile zakýval, vlídně zval mne dále k sobě do pokoje. Jako ve snu šla jsem – vzduch se zachvíval, nachem plála a pak zbledla líce moje, cítila jsem, slábnu... nemohla jsem dál – u dveří Jsi čekal, podal ruce svoje. Jak jsem vzhůru došla? Hlas Tvůj slyšela jsem, vše kol točilo se, obestřeno jasem – jako náměsíčná přešla jsem práh Tvůj. Přisunul Jsi křeslo – celá jsem se chvěla náhlou prudkou slastí, jež mne obestřela – co se dělo se mnou, nevím, Bože můj! [15]

Kniha Rudé kamélie (1929)
Autor Tereza Dubrovská