XVI. Rudé květy kvetou jako moje touha,

Tereza Dubrovská

XVI.
Rudé květy kvetou jako moje touha, Rudé květy kvetou jako moje touha,
 těžký parfum stoupá a noc dýchá jimjím... vonná tak a černá, neskonale dlouhá, jako stesk můj bezdná, v rouše smutečním. Na svém loži ležím, bezmocná věc pouhá – hluboká noc hledí oknem, kterak bdím, v horečce se chvěji – duše má se rouhá – na Tě myslím stále každým dechem svým. Volám Tebe, prosím: „vrať se ke mně zpátky!“ zrak Tvůj žhavý vidím, hlas Tvůj slyším sladký, Tvoje ruce volám, by mne objaly. Rty Tvé rudé, žhoucí, by mne líbaly... A tak ležím bídná – noc je černá kolem – Duše moje pláče rozkoší a bolem. [24]

Kniha Rudé kamélie (1929)
Autor Tereza Dubrovská