XX. Jen mi řekni: přeješ-li si, půjdu dál,

Tereza Dubrovská

XX.
Jen mi řekni: přeješ-li si, půjdu dál, Jen mi řekni: přeješ-li si, půjdu dál,
Tvoji cestu více nechci překročiti – poutník, který v písku vlhkém stopy zanechal – zmizím kdesi, tmou se nechám pohltiti. Kdybys hledal mne pak, vichru: „kde jsem?“ ptal – nepotkáš mne více, neuzříš mne v žití... kdybys volal... echo se jen ozve skal, a víc nikdo tady, kde jsem, nepoví Ti. Přeješ-li si, půjdu. Netaž se mne: kam. Sama nevím ani, neznám ještě cíle, kde své smutky složím, touhy květy bílé. Domova víc nemám. A jen hřbitov sám uvítá mne vlídně, bránu otevře mi, až práh přejdu – lehká budeš mi pak, zemi! [28]

Kniha Rudé kamélie (1929)
Autor Tereza Dubrovská