XLI. Všechno bude, jak si přeješ – rci mi jen,

Tereza Dubrovská

XLI.
Všechno bude, jak si přeješ – rci mi jen, Všechno bude, jak si přeješ – rci mi jen,
čeho žádáš si? Zda srdce mé neb duši – plnou smutků jako podzimní ten den, a jež ocúnem se krášlí, zimu tuší? Aneb srdce moje, rudé jak květ ten – žhavé je a v ňadrech pro Tě v touze buší, bláhové, zas věří – snilo krásný sen – dřív než večer přijde, soumrak zas je zkruší. Rci mi, čeho žádáš si – mé lásky snad? Mne si žádáš? Pohleď na mé bledé líce, na zapadlé oči – co Ti mohu dát? A Ty, rci mi, jediný můj – máš mne rád? Mlčíš. „Ano“ dí mi Tvoje zřítelnice – „ano, ano“,ano,“ říká vše mi – nač se ptát? [49]

Kniha Rudé kamélie (1929)
Autor Tereza Dubrovská