SETKÁNÍ.

Karel Babánek

SETKÁNÍ.
Tak zřel jsem ji zas po čase, v dnech mládí kdys’ já jsem ji znal, teď stříbro měla ve vlase, svou píseň paprsk v parku lkal. Tak sešli jsme se po letech, když měsíční pad v cesty lesk, mdlý úsměv měla na retech, a v očích zřel jsem tichý stesk. Byl podzim, v městě za řekou se modlil tichem k nebi zvon, a večerem jak zněl a tmou, tak bylo to jak pláč a ston. 20

Kniha Večerní zvony (1929)
Autor Karel Babánek