ČTYŘI SLOKY.

Vojtěch Martínek

ČTYŘI SLOKY.
Kdo vyšels do výšin, ó, nechoď v údol zpátky! Tma pod tebou: mdlé země stín, tvé vlastní duše zmatky – a nad tebou, hle, nebes klín – ó, jaký to pohled je sladký! Kdo přešels slední most v kraj světle usměvavý, k té tmě, v níž po léta jsi rost, ne, neobracej hlavy! Měj v zracích jas a rosy skvost a v duši zpěv radostné slávy! A směle jdi a směle pluj, zpukřelé přelom lano! Kdo nad tebou? Ty soudce svůj! A čestně bojováno! Nuž: poslední boj dobojuj! Rci budoucím jitrům: ó ano! Však při tom: dobře víš, že z kořenů my rostem! ó, hroznou přebojuješ tíž, 7 co v slově řeknem’ prostém, než všecky svory přelomíš a s dálným se rozloučíš mostem! 8

Kniha Básně (Zahrada – Tichá píseň – Noci – Ráj srdce) (1929)
Autor Vojtěch Martínek