CHLADNÝ VEČER PO HORKÉM DNI

Bohumil Mathesius

CHLADNÝ VEČER PO HORKÉM DNI
Den parný. Sprchlo. S polí stoupá zahořklé hlíny bílý dým. Pohléd jsem ráno do zrcadla: zešedivěl jsem? šedivím? Prapory dýmu vítr mává, jde večer krokem váhavým, já nevím: žil jsem? žiju? budu? Dým života, života dým! Prapory stočily se v dálku – sbohem, prapory života: nad nebem průzračným se klene večera chladná jistota. 17