Vzdech.

Julius Brabec

Vzdech.
Vichor zimy haluzemi mládí mého šelestí, místo lásky, předtuch snění, sype sněhy neštěstí, vůně mládí, píseň ptačí, kouzlo Vesny zaniká – závoj černý zrad a hoře zastřel srdce básníka. Přetrpký jest dnešní život, bouřlivý a peřestý, hloh své větve trnovité věsí srázné do cesty,cesty. Přítel přijde sladkým slovem, by ti v duši zasil jedjed, a smrt vínek z trnů vtiskne v bledé čelo naposled. 13