VIDĚNÍ

Rudolf Illový

Ze zlata hrady na západě planou a slunce hasne v nachu červánků, do květů pestrých horké slzy kanou, jdou do chat lidé s hlavou ustaranou, jdou tiše lkát při svitu kahánků. Ze zlata hrady na západě hoří, kde Krásy bohyně se vznáší trůn a v palem stínu hradu na nádvoří spanilá děva s junem silným noří svou duši v zvuk souladných strun. A z výše cimbuří zní hlahol zvonů, jež lásku, mír a jaro hlásají: v to zdola mísí tisíce se stonů a bestií řev, které ve svém skonu do krve lidstvo ještě drásají.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

269. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)
  2. Z MOTIVŮ JIHOČESKÝCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. VEČER V BUTTES-CHAUMONT. (František Kvapil)
  4. Klekání. (Svatopluk Čech)
  5. Pražské zvony. (Emanuel Miřiovský)
  6. Při západu slunce. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Reliquie. (František Leubner)
  8. BLUDNÝ STÍN. (Irma Geisslová)
  9. ZÁPADY. (Otakar Auředníček)
  10. VÁLKA. (Alfons Breska)