XI.   Víš, potkali jsme ji tehdy

Julius Skarlandt

XI.

Víš, potkali jsme ji tehdy Víš, potkali jsme ji tehdy
 na zapadlé stezce. Byl teskný večer a nikde ni hvězdy. Šla lehce. Plachetka větrem jí vlála, nebylo slyšet ni kroku. Mstivým zrakem pohlédla na naše štěstí! Přešla, zmizela... Pak vyšla luna – kouzelná princezna. Tiše nás opředla modravým závojem a zachmuřila se. .... 19 Cesta se stáčela klikatě k řeceřece, jez kde svou tesklivou hučel si píseň. Cosi nás táhlo přistoupit blíže, dívat se do vln... Tam dole, na břehu, někdo tak zoufale plakal! 20
Básně v knize Smutná láska:
  1. I.   Čekal jsem včera, jako kdys,
  2. II.   Les umlknul – v odlet se dali ptáci.
  3. III.   Ze všeho, co v duši zpívá,
  4. IV.   Krajiny bílé ztrnuly
  5. V.   Pod strání zpuchřelá chaloupka –
  6. VI.   Na Tvůj obraz luna svítí
  7. VII.   Jako by nad vším hrůzy sen
  8. VIII.   V Tvých očích nezřel jsem blesk
  9. IX.   Po celou noc Sny u hlav lože bděly.
  10. X.   Dnes jest tak podivný večer –
  11. XI.   Víš, potkali jsme ji tehdy
  12. XII.   Má krásko bledá,
  13. XIII.   Hluboké lesy, tajemné lesy,
  14. XIV.   V dálkách rudé slunce dohořívá –
  15. XV.   Nebe je plno mračen
  16. XVI.   Mé noci jasné,
  17. XVII.   Do samoty mých mdlých a roztesknělých dní
  18. XVIII.   Na pláni choré stromy ční,
  19. XIX.   Pohleď, jak dnes luna nemocná je, bledá –
  20. XX.   Nad protější strání
  21. XXI.   Ční bílý zámek z háje cypřiší
  22. XXII.   Kraj zasmušil se v podvečerní chvíli.
  23. XXIII.   Zda vzpomínáš na rozkošné ty chvíle
  24. XXIV.   Má duše, jak jsi krásná,
  25. XXV.   Jednu růži, rudou, tmavou,
  26. XXVI.   Zapadlá komnata v prokleté ville.
  27. XXVII.   Slyšíš? Jak kvílí píseň má
  28. XXVIII.   Na pláni, tmou se plnící,
  29. XXIX.   Kdes za vsí housle ještě kvílí...
  30. XXX.   Jak smutný čas
  31. XXXI.   Z černých mlh nám rubáš spřádá
  32. XXXII.   Přepadla mě Tesknota – (chorá žena!)
  33. XXXIII.   Sami jsme v kraji. Lesy už děsí.
  34. XXXIV.   Je všechno k smíchu, mia carissima,
  35. XXXV.   Mé rozteskněné nálady,
  36. XXXVI.   V stříbřité modři kraj ten sní,
  37. XXXVII.   Zčernalou travou
  38. XXXVIII.   Vychladl žár a vychladlo Léto.
  39. XXXIX.   Za řekou, ve skalách, někdo se divoce smál.
  40. XL.   Zlatá moře víc se nevlní.
  41. XLI.   Vše rozbito a vše je ztroskotáno!
  42. XLII.   Poslední červánky zmizely se střech,
  43. XLIII.   Zas noc jde mdlá a smutek s ní se vrací.
  44. XLIV.   U chladné Tvojí mrtvoly