Jarní sen.

Julius Skarlandt

Jarní sen.
Zvolna mizí sníh se střech, hor a plání... Přijde prý jaro, růže zas čarovně rozkvetou, budou je trhat dívky, v malé tisknout dlanidlani, po stráních se rozběhnou,rozběhnou hledat princeznu zakletou... Zapadlé tůně v klínu lesů se rozesmějí v leknínů záři a prudké zeleni trav. Radostná srdce novou touhou se rozechvějí, vidím ty profily milenců schýlených hlav, jak z nalezeného květu si pohádku života předou a sílu k němu v důvěrném hledají zraku... Pak za noci milostné, s lunou v dálce tak bledoubledou, zvolna jdou k domovu mořem ohnivých máků... 17

Kniha Kniha veršů (1903)
Autor Julius Skarlandt