Agonie.

Julius Skarlandt

Agonie.
Poslední list se stromu spad’, ach, podzim těžce umírá! Je slunce mdlé, z luk vane chlad, zima svou náruč rozvírá. Zní lesem hořký, bolný sten a listí chřestí pod nohou – jak bloudil by kdos nešťasten pod zasmušilou oblohou... Jez pln je písní tesklivých a v mlhách tonou lučiny. Ve skalách vichru ostrý smích. A nikde květ, ni jediný! 26

Kniha Kniha veršů (1903)
Autor Julius Skarlandt