BENÁTSKÉ ZRCADLO.

Julius Skarlandt

BENÁTSKÉ ZRCADLO.
Těch, z nichž sám vyšel, chtěl zachytit by lepé stíny. Hlas jak by slyšel z hluboké času propadliny – řad divných tváří z osleplé hlati vidí stoupat, jak luna září, keř růžový v ní, plný poupat... V půlnočním tichu rozkoše plam’ tam bílý tryská! V stonu a v smíchu se dýka chví a s jedem miska – plášť rudý vlaje, andělsky krásná tvář v něm skryta. Na loutnu hraje u okna kdos’, jak modře svítá... Zní matutinum, laguny uleh’ opar siný. Přej spánek stínům! Nám, Pane, odpusť jejich viny! 35

Kniha Básníkův skicář (1937)
Autor Julius Skarlandt