XV. Tak tiše žít – a nedívat se v zad.

Julius Skarlandt

XV.

Tak tiše žít – a nedívat se v zad. Tak tiše žít – a nedívat se v zad.
Jít samoten s duší plnou dum, nechtít již vidět vilné oči plát a odvyknouti ženy vlhkým rtům. Čís bolný výkřik v dálce za mnou znik’ a slyším stínstín, jak vedle mněmě se chví – – Pak chvíli ticho. – A zas prudký vzlyk. Dnes noc je plna divných tajemství – Je srdce z kamene – a v duši klid. Mých mrtvých řada spokojeně tlí – – Jen jednu tvář chci do srdce si vrýt. Znavené oči dvě a úsměv mdlý. Tak tiše jít a nedívat se v zad, jít samoten, bez touhy do dálek – nevidět více vilné oči plát, jen smát se pláči bledých rusalek – – – 20

Kniha Fragmenty (1901)
Autor Julius Skarlandt