XVII.   Ze všeho, co v duši zpívá,

Julius Skarlandt

XVII.

Ze všehovšeho, co v duši zpívázpívá, Ze všehovšeho, co v duši zpívázpívá,
 Tvoje píseň nejvíc zní, o večerech, jak se stmívá, o mdlé růži podzimní. Ze všeho, co v srdci pálípálí, z ran a bolů zjitřenýchzjitřených, všechny illuse jež sklály, nejvíc žhne Tvůj trpký smích nade smrtí i nad žitímžitím, nad touhami svatými, nad slunci i novým kvítím tam za břehy zlatými. 22

Kniha Fragmenty (1901)
Autor Julius Skarlandt