XXV. Má lampa v půlnoc zvolna dohořívá

Julius Skarlandt

XXV.

Má lampa v půlnoc zvolna dohořívá Má lampa v půlnoc zvolna dohořívá
a v krbu ztišily se plameny – S protější zdi se Kristus na mne dívá, v bolestné tváři úsměv kamenný. – A zdá se mi, že pod okny kdos zpívá života žalm tak smutný, znavený, že slunce shaslo – že se připozdívá, v kahanci olej dávno ztrávený – – a divný stesk se v srdce zvolna vtírávtírá, než přejde – a než zasvitne ráno, že všude bude tiše dokonáno, a světlo hasne, těžce zmírá. Kol oken mých tři protáhly se Stíny. – – – A duše zírá v temné prohlubiny. – – – 30

Kniha Fragmenty (1901)
Autor Julius Skarlandt