XXVIII. Poslední signály umlkly v mlhách –

Julius Skarlandt

XXVIII.

Poslední signály umlkly v mlhách – Poslední signály umlkly v mlhách –
v majáku shasili světlo. Moře je plné úlisných skal – kapitán – zemdlený stařec. Bezedná noc – a bezedné hloubkyhloubky, bouře se pomalu blíží – – – (V majáku chechtá se zlotřilá rotarota, až vyjde měsíc, že uzří plovoucí trosky!) V kajutě zatím milenka čeká... Kapitán, šedivá hlava – vášnivá, horká a prudká tuší, že všemu již konec... „K čemu stát v lijáku na přídě? Spása je marnou! Chci vilnou náruč...“ – – – Na půdě stojí teď zadumán Satan, pomalu vede loď v zčernalou propasť. – – – V majáku utichla zlotřilá rota, ze mraků vyplul stříbrný měsíc... 33 V. KROFTOVl.

Kniha Fragmenty (1901)
Autor Julius Skarlandt