XL. Růže, ne planá, barvy prázdná,

Vincenc Furch

XL.
Růže, ne planá, barvy prázdná, Růže, ne planá, barvy prázdná,
Jenž o samotě se rozvíjí, Ale růže nádherná, plná, Mluvila k něžné lilii: „Ty útlé, bledé ubožátko, Příroda ti nedala zbroje, Podat zlému se musíš vrahu, Nemohouc ni se dát do boje!“ „Hleď na mne, já jsem ozbrojená, Já nepříteli se nepoddám, Naproti nastavím mu trny, Neustoupí-li, ho pobodám.“ Lilie odpoví: „Příroda Do žil ti žhnoucí vlila žáry, 42 Proto ti trní třeba, nebo Žár činí krev, krev činí sváry.“ „Mně však dala sníh bezplamenný, Mé ledné srdce neplápolá, Proto mi není třeba zbroje: Vrahu má nevinnost odolá.“ (Dle G. M. Saphira.)
43

Kniha Básně 1 (1843)
Autor Vincenc Furch