Davoria.*)

Vincenc Furch

Zem se celá třese, Už hroby pukají, Už prach starých Čechů Vnukům vydávají. Srdce odvírejte, Ať tam símě vpadne, Popel starých Čechů, Ať srdce nezvadne. Hnilo naše plémě, Velká bída byla, Však už se nám vrací Staročeská síla. Odevírej srdce, Jinochu nádějný, Ať tam vpadne otců Popel čarodějný. V celém už národu Símě se probírá, Jenom naše šlechta Srdce uzavírá. Jenom ona vždy se Po cizinstvu shání, Smutným okem hledí Celý národ na ni. Odevírej srdce, Šlechto naše drahá, Ať i v tobě lásky K otcům cit se zmáhá. Odevírej srdce, Šlechto české vlasti, By se v ně tvých otců Popel mohl klasti!

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

143. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pochod. (Vilém Ambrož)
  2. Zpěv posledních bardů gallských. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Valašská dědina. (Josef František Karas)
  4. ZA PROF. ANT. HEVEROCHEM (Bohdan Kaminský)
  5. U Albrechtic. (Adolf Heyduk)
  6. 166. Pryč odcházíš ze vlastenských břehů, (František Sušil)
  7. BRAŇME SE! (Irma Geisslová)
  8. V HLUBOKÉM STÍNU. (Louis Křikava)
  9. II. O dušičkách na hřbitově větřík (Jan Neruda)
  10. 285. Když sme přišli do Budína, právě (Jan Kollár)