Vojín a jeho dcera.
Hle tam starý vojín šedý!
Obličej od divých žárů,
Od polního slunka hnědý –
Rek vytrvalť v mnohém sváru!
Ejhle vedle něho děva,
Poupě-panna, jeho dcera,
Krásná růže, již opěvá
Tajený slavík z večera.
O já cítím, že to muži
Vítěznému v mnohém boji,
Osud v odměnu dal růži,
Jenž mu v stáří srdce kojí.
65