Rajská růže.

Vincenc Furch

Ru že v rajském stála sa(Na) Vezdy květouc nikdy neodkvětla(Na) Vezdy v pl stála jar vna(Na) Nebo nikdy slunečho světla(Na) Neuvalo tam na věčnosti(Na) Aniž staroba zu hnětla(Na) že účastna dokonalosti(Na) Květla tice dlou ta(Na) V říši nepronitedlnosti(Na) Věčnost co moře okolo květa(Na) Tekla neplynmi však vlnami(Na) Tou vlastnos časho jen světa(Na) Aniž chladmi nek křídlami(Na) Rajských kvě pach nesl le(Na) že sama se svými touhami(Na) Stála byla kvítko doko(Na) Musela však věč darmo ti(Na) V samém ji žádat neustále(Na) Dokonalost neblažila kví(Na) Co mu bylo po dokonalosti(Na) Nechtělo jen kvésti chtělo žíti(Na) Chtělo jako zemské kvítko rosti(Na) Radovati se a též zahynout(Na) A se z jara ku no radosti(Na) K nomu životu zas vyvinout(Na) Neb smrt ne hroz zoufat (Na) Věč ži když nemož minout(Na) Aniže bláho nepostá(Na) V dráh do často okamže(Na) hradu za dlou žel po(Na) Slitovav se mocmu touže(Na) Anjelu zal sluhovi svému(Na) Pán žiny touhy vypl(Na) Odňav tento ji sadu rajskému(Na) A přesadiv do pozemské dy(Na) Oddal smrti losu časmu(Na) Z jara ji vime kvésti tudy(Na) A se radovati a zas hynout(Na) K nomu se však životu z hrudy(Na) K no radosti z nova vyvinout(Na) My zdali nejsme kví žo(Na) Podrobe zemskému poča(Na) No den chys rozkoše no(Na) Jaro to mine podzim chlad(Na) Vniter oheň žin uha(Na) Z nás se však s jarem nevrá žád(Na) Kam našeho pach vane květu(Na) Zdali s květem hynul kvítek lad(Na) Zdali mu sví na jiném světu(Na) Slunko jas kdo podít u(Na) Los však ktekoliv nás če(Na) Nova jara sny padnou v rumy(Na) Sa zkázy duše se nele(Na) Jedno člověk jenom taj (Na) Že by zde nechtěl na ky dlíti(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 1
Celkem veršů: 55
Neurčeno: 55 (100 %)