AŽ K VÝŠI NAD LESY.

Jaroslav Haasz

Až k výši nad lesy, jež modrou chmurou spialy nám obzor dokola, kde jako zlatý štít nad vyprahlými valy v zrak rybník plápolá, až k výši nad lesy, jak drobných mušek roje tlum ptáků táhnoucích se míhá, že sotva ještě stíhá jej v lesku slunečním a v slzách oko moje. Teď široký jich klín zas ostře k předu míří, jak střely za cíli, teď na dvé roztrh se a v kruhu mocně víří; zda s cesty zbloudili? A zase v závratnou se výši zvedají. Snad stezku hledají tu v mraku křižovatce, již každý vítr mění, či zastavili krátce a s výše svojí cení šíř hvozdů dalekých, řek, měst, i polí pruhy, než směr si zvolí druhý? Když večer nádherný své barvy pestré vylil v kruh nebes palety a kotouč ohnivý se v šedou mlhu chýlil a za bor staletý, když luny bledý květ se v modrých vlnách zved a skryl pak v mráčků závoj zelenavý, jak růže leknínu, již zaplaví vln davy, – tlum ptáků za chlumy již v dálce k jihu pílil. Kde asi spočinou mdlí tito poutníci? Zda luny bílý svit, mdlé hvězdy zářící, jim cestu naznačí, zda mlha, vařící se z kotlů pohorských, je srazí pod hor štíty a s hlavou krvavou v sráz roklin obrovitý se sřítí bez hlesu a stopy v pustinách a čerstvé sněhy skal jich krve skropí nach? Či klesnou znaveni kdes v písku na pobřeží, a tupý, hrubý lid, jenž chudý kraj ten střeží, je kyjem ubije a na trh ponese? Až k výši nad lesy, jež spialy chmurným kruhem dny mého podletí, se vznesly myšlenky mé po zápase tuhém. Teď v žití podvečer, kdy stínové se dlouží a siná cizí tvář se s hrozbou za mnou zvedá, mdlí tito poutníci zas nad hlavou mi krouží, jíž rozhled zakrývá už chladná mlha šedá. Zda ještě doletí?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

510. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má zlatá krajino... (Antonín Klášterský)
  2. Na Hostýně. (František Táborský)
  3. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  4. Dětská vzpomínka. (Antonín Sova)
  5. Kuželky. (Ladislav Quis)
  6. Jitro na Petříně. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V dusné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Obrazy. (Emanuel z Čenkova)
  9. Z toulek samotáře. (Emanuel z Čenkova)
  10. ŘÍJEN. (Pavla Maternová)