KRÁSA.

R. Bojko

KRÁSA.
Za toužebných vzlyků kosa přede mnou jde vzdušná, bosá jako narozený den. Teskně zaševelím rtoma: Postůj chvíli, ozářená, postůj, vidino má. Ať se blížím, okouzlen. Jako vůně, pozdrav květů ranních, přistoupí a políbí mne jemně. Jako štěstí, bohů dar a země, roztaje v mých horkých dlaních – mroucí hudba – opojení žalné – povzdech melodie dálné – polopravda – polosen. 43

Kniha Na tichém ostrově (1929)
Autor R. Bojko