PÍSEŇ.

R. Bojko

PÍSEŇ.
V siné moře za nebesa mlčky, neodvratně klesá zářivý bůh, zpříma nesa smutkem krásnou hlavu plamennou. Ponořil se – – Z vod, jež syčí, ruce zoufalé se týčí. Hory, stráně hrůzou křičí, v togu tvář si halí kamennou. Nad vln rudých modrou slují oblaka se protahují. Lodi ulekaně plují, plamenem jich boky chytají. Konec – – V ticho vzlykající Kdosikdosi nepohnutých lící rozžíhá pár voskovicí. Věčna hodiny již tikají. 13

Kniha Prosté květy (1924)
Autor R. Bojko