MŮJ KRAJ.

R. Bojko

MŮJ KRAJ.
Nebe bledě modré, vysoké, nepohnutě němé jako bůh. Pod ním údolíčko hluboké. Jeho nakloněnou plochou běží bílá řeka jako světla pruh. Po boku jak ovečky jí leží stromy, keře, brčálový luh. V roztoužených dálkách nad obzor zvedají se hlavy modrých hor. Za nimi až hroty věží svých tichý Hostýn na výstrahu zdvih’. Z lesů vystupuje šedý kouř, jakby němý čarodějník v nich nápoje si vařil na kotlích. Dole vlaky rachotí jak dálná bouř. 21

Kniha Prosté květy (1924)
Autor R. Bojko