II. Šíré stepy nepřehledné,

Vincenc Furch

II.
ČiréŠíré stepy nepřehledné,
ČiréŠíré stepy nepřehledné,
Jako moře rovné! – V srdci mém se budí city, Mocné, nevýslovné – Je mimi, jakobych byl doma, V milé Ukrajině – A to nebe – a ten měsíc Jako v domovině. –
Avšak nesmí se oddávat Citům duše moje – Ale pozorně napínat Musím zraky svoje: V šíré stepi nepřehledné Nepřítele slídím – – Hle tam mezi zemí, nebem V dálce ptáka vidím. Pták to není – je to husar, V měsíci se míhá – Za keřem se nyní kryje – Snadže na mne číhá – 314 Hej, husare, darmo číháš – My jsme oba ptáci, Haha, letem harcujeme Husaři, kozáci. Oba jsme my syni stepy, Bystré oko máme – A my jeden na druhého Pozorně číháme. Dnes měsíček plný svítí Jasně nad krajinou – Dnes se nikdo nelapíme – Volme si noc jinou.

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch