Komárno.
V šírých krajinách Uherských
Utichla už válka –
Jediná jen k boji volá
V Dunaji rusalka;
Pyšná vyniká z vod šumných
Rusalka vojenská,
Neporušená nevěsta,
Panna Komárenská.
Z krajiny polední plove
Labuť po Dunaji –
Ve vlnách se její křídla
Rychle pohybají;
Plove labuť po Dunají,
Pospíchá k rusalce,
Poselství jí nese smutné
O ztracené válce.
Už ji v dálce uviděla
Panna ozbrojená,
Poselství už uslyšela –
Jest ním ohromena;
Ach žalostné jest osudné
Labutí zpívání:
„Vzdej se, panno, vzdej se, panno,
Marné vzdorování!“ –
347
Panna k boji přichystaná
Ohlíží se kolem –
Od sebe meč a štít vrhá
S nevýslovným bolem. – –
„Panno, vzdej se! – panno, vzdej se!
Marné vzdorování!!“ – –
Panna klesá – – i doznívá
Labutí zpívání.